Setkání v Letohradě

Dne 26.12.2007 se opět uskutečnilo setkání harmonikářů v Letohradě.
Tentokrát to však nebylo v Orlovně, ale v kulturním domě. Řekl bych, že to bylo šťastné rozhodnutí a to hned z několika důvodů. V první řadě sál kulturního domu má mnohem lepší akustiku, než bývalá Orlovna. Hráči měli více prostoru a možností, kde si zahrát i mimo program a také popovídat s přáteli. Diváci měli lepší výhled a pohodlnější sezení. Někomu to může připadat jako nepodstatný detail, ale my mladí zobáci si často ani neuvědomujeme, jak podstatný je rozdíl mezi tvrdou židlí a měkkým křeslem pro starého člověka, obzvláště má-li na té židli vydržet sedět dlouhé hodiny. Sám bych na to nepřišel, ale bylo mi od jedné z divaček řečeno, že než trpět jako loni, raději by si bývala na tuto akci nechala zajít chuť, ačkoli harmoniky miluje. I když zapařit na harmonikářské srazy chodí nejčastěji ještě nedospělá generace, neměli bychom při výběru vhodného místa na tyto naše starší spoluobčany zapomínat.

Moderátor pan Kopecký, alias Vlasta Burian tentokrát přijel dokonce včas, čímž nás velmi příjemně překvapil.
Naopak imitátor Václav Faltus se akce narozdíl od minulosti nezúčastnil.

Pan Miloš Sibera z Těchonína, který loni zachraňoval situaci za dočasně chybějícího moderátora, letos zastoupil pana Vladimíra Pavliše z Poličky a zahrál velmi pěkně skladbu od vyhlášeného krále harmonikářů z období mezi první a druhou světovou válkou Františka Poupě, Bohémův sen.

Hlavními pořadateli již tradičně byli Ing. Pavel Kuneš a Jan Valenta. Bez jejich iniciativy by se toto setkání prostě nekonalo.

Organizátoři se spolehli na to, že hráči si konání akce již pamatují z minulých let a pozvánky tedy nějakým nedopatřením neposlali. To se pochopitelně odrazilo na celkovém počtu vystupujících účastníků, ale zároveň to mělo určité výhody. Téměř nikdo nebyl omezován v délce svého vystoupení. Hráči tedy mohli odejít s pocitem, že měli dostatek prostoru, aby se na jevišti mohli plně realizovat. Nemohu nevzpomenout na vůbec nejstaršího účastníka loňského setkání pana Jaroslava Duška z Jablonného nad Orlicí, který byl tehdy z časových důvodů velmi nešťastně přerušen během svého vystoupení. Tentokrát se bohužel vůbec nezúčastnil a nikdo neví, zda mu zdravotní důvody někdy příště dovolí zase zahrát jeho oblíbenou píseň Vltavo, Vltavo a pár dalších svým jedinečným, nenapodobitelným stylem.

Večeře byla výborná. Po skončení akce na sále někteří hráči pokračovali v restauraci, která je přímo v objektu kulturního domu. Personál operativně přizpůsobil otevírací dobu a tak se hrálo a tancovalo skoro až do rána.

Hodnocení:
Moderátor, publikum.
Ozvučení.
Kuchařské umění personálu.
Dobrá pohoda.

Opomenutí rozeslání pozvánek.
Příliš dlouhá tombola.

domů