Den před setkáním v Osíku, tedy 7.11.2008 se uskutečnil další ročník tradičního setkání na Rabštejně v Kostelci nad Orlicí. Přišlo se podívat zhruba 300 platících diváků. Kdo nedorazil včas, mohl počítat s tím, že si nebude mít kam sednout.
Zněly zde i nástroje z dob království českého, jak ukazuje snímek štítku z vnitřku jedné z harmonik, přesněji dvouřadové heligonky z výrobny Antonína Hlaváčka, kteroužto tehdy novou zakoupiti bylo možno velmi levně za 740 K.
Opět kladně hodnotím jak zdejšího bubeníka, tak i zvukaře. Oba předvedli profesionální práci. Byli jsme svědky mnoha krásných vystoupení, za všechny budu jmenovat duo Fišeráci. Manželé Fišerovi přijeli z Prahy a mají perfektně sladěné heligonky s výraznými a dobře ovládnutými basy. V rukou opravdových mistrů je to radost poslouchat.
Místní harmonikář pan Peremský, jehož trvalý úsměv na tváři do mne vždy vlévá nový optimismus bohužel tentořát nepřinesl svoji překrásnou pětiřadovou heligonku značky Zupan.
Rádi bychom byli, kdyby i další roky mohla tato šňůra velmi pěkných setkání pokračovat. Proslýchá se však, že město si usmyslelo postavit nový kulturní dům a to zrovna na místě toho starého, pěkného, kde jsme toho tolik už zažili. Jestliže se záměr prosadí, šňůra se přetrhne. Z toho důvodu Vás všechny prosím, pokud znáte jiný způsob, jak připravit město Kostelec o peníze, aby jste neváhali svoji myšlenku realizovat.
Jak bylo v Kostelci ? Jako každý rok. Tradičně již toto setkání patří k těm, kde je vyprodaný sál.
Organizace funguje naprosto bezchybně, konferenciér nezapomene na legraci, letos byl dokonce
k dispozici i hostující konferenciér a zvukař rozumí svému řemeslu.
Každý hráč má možnost využít služeb bubeníka pro doprovod a představte si, ten do toho neřeže
jako hluchý do vrat, drží rytmus a velmi skromně a fundovaně nechává vyniknout především
harmoniku, o kterou tu běží.
Kdysi se začala setkání harmonikářů Kostelec pořádat v restauraci Secese, ale nyní již hezkých pár let je to Na Rabštejně přímo na náměstí. Fotka není, byla už tma.
Zahájení představení až ve večerních hodinách odradilo od cesty do Kostelce nejednoho harmonikáře, zvláště z těch vzdálenějších. Kromě toho ten den také pěkně chumelilo.
Zajímavá byla hudební produkce Mgr. Petra Šimáčka z Chocně, kterého doprovázela na kytaru paní Dana Sokolová. Oba umějí velmi pěkně zpívat a troufli si i na Mozarta. Ačkoli šlo o technicky náročné a obdivuhodné vystoupení, měl jsem pocit, že by obecenstvo lépe ohodnotilo jejich mnohem komičtější krásné představení, jaké např. předvedli dne 13.3.2004 na setkání harmonikářů v Javornici.
Překvapila mne i nová tvář, pan Vladimír Pešout z Jihlavy, který údajně hraje na heligonku teprve od ledna 2005, tedy necelý rok. Ukázal napoprvé větší um, než někteří dlouholetí hráči.
Pan Vocásek se narozdíl od loňska držel trochu zpátky, avšak nechyběla od něho hra na pumpičku na kolo, ani hra bradou na klávesovou harmoničku s měchem připomínajícím špagetu.
Hodnocení.
bubeník
setkání nesoutěžního typu
vstřícný a solventní vedoucí
pořadatel
začátek až od 19 hodin
nedostatek času díky pozdnímu zahájení
